Sometimes sweet, sometimes bitter...

Týden bez make-upu

English version available here

Před pár týdny jsme v rámci redakce Harpersbazaar udělaly malý pokus a zkusily si týden bez make-upu. Když ke mě takhle nabídka přišla, neváhala jsem ani na okamžik a šla do toho. Už delší dobu, navzdory svému věku, bojuji se spíše mastnou, barevně nesjednocenou pletí s občasným pupínkem. Párkrát jsem už zvažovala, že bych byla i znovu těhotná, jen proto abych si mohla užívat té bezchybné pleti, kterou mi těhotenské hormony alespoň na pár měsíců propůjčily. Ale přišlo mi to jako příliš drastické řešení s efektem jen na pár měsíců, zato s vážnými následky na celý život, v jehož světle se týdenní výzva jevila jako mnohem jednodušší a bezpečnější cesta k lepší pleti :).

Shodou okolností jsem také před týdnem začala testovat novou značku kosmetiky, která je naprosto bez jakékoli chemie, založená jen na přírodních složkách, a tak jsem si řekla, že to bude pro mou pleť celkem dobrý detox.

Jenže, tak nějak mi v tom zápalu nedošlo, že přestože nejsem celkově zvyklá na moc silný make-up, zvyk je železná košile a alespoň BB cream a rtěnka jsou pro mě po ránu tak automatické jako zubní kartáček s pastou.

První den jsem si připadala jako nahá a měla jsem neustálý pocit, že jsem na něco zapomněla. Měla jsem dojem, že si každý kolemjdoucí musí říkat: “ Chudák ženská, dvojčata na krku a nemá ani čas sama na sebe!”. Sama sebe jsem přistihla, že například lidem v obchodě jsem se ani nepodívala do očí, jako kdybych se bála jakékoli konfrontace.

Ale jak dny plynuly, přestala jsem nad tím, že nemám žádný make-up úplně přemýšlet a cítila se najednou tak nejak svobodnější. Nemusela jsem při každém odchodu z domu kontrolovat, jestli mám pudřenku se zrcátkem a rtěnku, nemusela jsem po každém jídle odběhnout se přepudrovat a doplnit růž na rty a taky mi odpadlo večerní dlouhosáhlé odličování řasenky. Všehovšudy jsem každý den ušetřila cca 30 minut čistého času a za takovou dobu už se dá stihnout leccos užitečného – rychlá sestava jógy a nebo pár kapitol z knihy, kterou máte už pár měsíců rozečtenou.

Co se týče stavu mojí pleti, tak nevím, zda je to zásluhou vynechání make-upu a nebo novou kosmetikou, ale každopádně i za ten jeden týden vidím výrazné zlepšení. Obličej se mi celkově méně mastil, což teď vlastně dává smysl když je venku přes 30 stupňů a pleť může konečně volně dýchat a ne se dusit pro vrstvou, byť lehkého make-upu, ale dokud člověk sám nevyzkouší, těžko uvěří. Za týden také ubylo pupínků a ty, co tam už byly nebo se nově udělaly, tak nějak rychleji mizí a to bez zanechání větších stop.

Celkově ten uplynulý týden hodnotím hodně pozitivně a myslím, že budu v podobném módu pokračovat i nadále. Ne, že bych se tak lehce vzdala mých milovaných rtěnek nadobro, ale už vím, že když vyrazím ven “na lehko”, tak se absolutně nic nestane. Veškerý ten strach z reakce okolí a jejich hodnocení byl, tak jak už to bývá, jen v mé hlavě. Nikdo, opakuji NIKDO!, se mě za celý týden na nic nezeptal a ani nic nekomentoval. Takže si tenhle týden ukládám k dalším zkušenostem do složky “Jak se mít ráda taková jaká jsem” a už se těším na další výzvy, které mě opět posunou tím správným směrem sama k sobě. 

%d bloggers like this: